Výstup na Východnou Vysokou: Méně známé vrcholy Vysokých Tater

Zář 2, 2020Do hor

Vysoké Tatry jsou mnohem víc než jen Rysy, Kriváň nebo Štrbské pleso. Jedním z méně navštěvovaných vrcholů je i Východná Vysoká, 2 429 metrů vysoký vrcholek, odkud si za hezkého počasí můžete užívat výhledy na Gerlachovský štít, hřeben Polských Tater, údolí Veľké Studené doliny nebo Lomnický štít. A i samotná cesta na vrchol Velickým údolím má co nabídnout – plesa, vodopád a pro někoho i trochu adrenalinu na řetězech.

Vyrážíme od Sliezského domu

Náš výlet začínáme u hotelu Sliezsky dom, kam se lze dostat několika variantami. Asi nejoblíbenější a nejkratší cesta vede po zelené značce z Tatranské Polianky, což je asi 4,5 kilometru kontinuálního stoupání s převýšením 670 metrů. Druhou variantou je žlutá značka ze Starého Smokovce, která je sice delší (6 kilometrů), ale časově jen o něco méně náročnější. Další možností je vyvézt se zubačkou na Hrebienok a odtud si projít Tatranskou Magistrálu. Trasa má také asi 6 kilometrů, ale zase si ušetříte pár výškových metrů.

My jsme na Sliezský dom dorazily večer předem z výletu na Slavkovský štít právě zmíněnou Tatranskou Magistrálou. Na Sliezském domě lze přenocovat v turistické ubytovně ve sdíleném pokoji a nebo si připlatit na luxusní apartmány a pokoje přímo v hotelu.

Co každopádně doporučuji je snídaně v restauraci formou bufetu s výbornými slovenskými sýry, jogurty, míchanými vajíčky, domácími vaflemi, ovocem, zeleninou a snad vším, na co si vzpomente.

 

Velickou Dolinou přes plesa a vodopád

Posilněny vyrážíme na cestu. První část trasy vede Velickou dolinou, kde se nám po levici tyčí masiv Gerlachovského štítu (bohužel v mraku) a po pravici Granátová stena, Bradavica a další krásné, ale pro běžné turisty nedostupné, vrcholky.

Hned za hotelem se zastavujeme na pár fotek Velického plesa a krásného Velického vodopádu, který má letos díky deštivému začátku léta dostatek vody. Projdeme kolem jezera, vystoupáme okolo vodopádu a zase vytahujeme foťáky, abychom si zvěčnily kamzíky skotačící vysoko na sněžných polích, které tu ještě zbyla po zimě. Asi po 30 minutách míjíme Dlhé pleso a pokračujeme stále mírným stoupáním dolinou.

This error message is only visible to WordPress admins

Error: API requests are being delayed. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Error: API requests are being delayed for this account. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Od Poľského hrebene už jen po skále

Na konci údolí je potřeba překonat několik žebříků a skálu zajištěnou ocelovými lany. Není to nic náročného, ale pro ty, kdo mají strach z výšek, to může být celkem adrenalinové nakopnutí po dlouhém pomalém stoupání.

V sedle na Poľském hrebeni jsme už ve výšce 2 200 metrů. Za sebou máme asi 550 metrů převýšení a čeká nás ještě necelých 300. Druhá část cesty na vrchol Východné Vysoké už je zábavnější. Lezeme po kamenech a na pár místech i po jisticích železech. Po levé ruce máme celkem prudký sráz dolů, takže je lepší držet se víc od kraje.

Okolní vrcholky se začínají halit do mraků a my uslyšíme první zahřmění. Zastavujeme a následuje válečná porada. Porovnáváme všechny možné předpovědi počasí a vyhodnocujeme situaci, protože bouřku na vrcholcích Tater fakt zažít nechceme. Další hromy už neslyšíme, na vrcholek proudí další skupinky turistů a se rozhodneme taky pokračovat na vrchol. Záverečná cesta trvá asi 45 minut a dá docela zabrat. Ale stojí to za to!

Dechberoucí výhledy na celé Tatry

Východná Vysoká (2 429 m.n.m.) nás odměňuje výhledy snad na celé Tatry. Vidíme Rysy, hřeben Polských Tater a přímo pod námi se rozprostírá Velká Studená dolina s Lomnickým štítem v pozadí. Protože se mraky ale rychle stahují, uděláme pár vrcholových fotek a raději míříme dolů zpět do Polského sedla.

Pod řetězy vytahujeme turistické hole, abychom co nejvíc ušetřily kolena. Čeká nás totiž sestup až do Starého Smokovce, což je asi 1 500 výškových metrů klesání. Asi v polovině Velického údolí už schytáme první kapky a ke Sliezskému domu už přicházíme slušně promočené. Objednáváme cappuccino a flat white a nohám dopřáváme 30minutový odpočinek.

Závěr cesty od Sliezského domu po žluté do Smokovce už moc zábavný není. Stále poprchává a cesta se zdá být nekonečná. Po asi 2 hodinách jsme ale konečně dole. A vlastně jsme měly zase docela štěstí. Bouřka se nám vyhla, výhledy byly krásné a déšť jsme potkaly až v bezpečí na cestě v údolí.

 

Na Východnou Vysokou jsme se vypravily v rámci výzvy Doby Tatry 2020, kde je úkolem zdolat celkem 6 vysokotatranských vrcholů. Kromě Východné Vysoké také Slavkovský štít, Rysy, Koprovský štít, Kriváň a Jahněčí štít. Zvládly jsme to? O tom zase někdy příště.