3 jednoduché kroky, jak může každý z nás bojovat proti suchu
Média jsou momentálně už téměř dva měsíce plná jediného tématu. Ale v záplavě všech koronavirových zpráv postupně prosakují na povrch i další témata. Třeba to, že aktuálně procházíme asi nejhorším suchem za poslední desítky let. A vyhlídky na další roky nejsou moc příznivé. Ale stejně jako všechno, i boj proti suchu začíná u jednotlivce.
Rady typu nesprchujte se 10 minut nebo nezapínejte pračku kvůli jednomu tričku si odpustím. Toho je plný internet a upřímně doufám, že to už všichni tak nějak víme. Jenže tahle denní spotřeba jednotlivce je zanedbatelná ve srovnání s tím, kolik hektolitrů vody proteče denně v průmyslu, ve výrobě nebo v zemědělství. Že my s tím nic nenaděláme? Ne tak docela. Tahle masová spotřeba vody je v našich rukách. Jako spotřebitelé a zákazníci totiž ovlivňujeme trh a máme tak šanci aktuální kritickou situaci extrémního sucha ovlivnit.
Neplýtvejme jídlem
Překvapivě začneme u jídla. Pokud jíme maso, tak tohle by totiž mělo být první, na co se zaměřit. Vyhozené maso je hrozné hned z několika důvodů. Tak zaprvé, kvůli nám zemřelo nějaké zvíře, abychom ho pak hodili do popelnice. Za druhé, na výrobu masa se spotřebuje velké množství vody. A za třetí jsou s tím spojeny všechny další výrobní náklady na obaly, přepravu, prodej a tak dál.
Hned za maso bych zařadila další živočišné výrobky jako jogurty, sýry, mlíka a vajíčka. No a pak samozřejmě všechno ostatní – ovoce, zelenina a nejrůznější více či méně průmyslově zpracované potraviny. S každou věcí, kterou vyhodíte, totiž „vyhazujete“ i všechnu energii (včetně vody), která na její výrobu byla spotřebovaná.
Podporujme ekologické zemědělství
Bio není jen moderní nálepka. Je to způsob šetrného pěstování, které tolik nezatěžuje naši planetu. Na Aktuálně.cz nedávno vyšel zajímavý článek od biologa Vojtěcha Koteckého, kde je hezky popsáno, proč mají potraviny z ekologického zemědělství v boji proti suchu smysl.
Zjednodušeně jde o to, že dříve se do půdy v rámci hnojení vracela organický hmota, tedy odumřelé rostliny, tráva nebo kompost ze zbytků ovoce a zeleniny. Moderní zemědělství ale nahradilo přírodní hnojiva umělými, která sice dodají rostlinám potřebné látky, nikoliv už ale ony organické zbytky, které v půdě posilují její schopnost zadržovat vodu.
Nemusíme hned přecházet na kompletní bionákupy. Stačí, když každý z nás zařadí do svého nákupního seznamu pár položek z ekologického zemědělství.
Nakupujme v second-handu
Tohle je rada, kterou najdeme snad ve všech minimalistických, zerowaste, ekologických návodech. Ale ono to fakt funguje.
Naše nákupní chování má vliv nejen na produkci CO2 a dalších emisí ale i na spotřebu vody. K výrobě jednoho kilogramu bavlny je podle článku INCIENu potřeba 7 až 30 tisíc litrů vody. Přepočteno na kusy oblečení, to je asi 8 tisíc litrů vody na jedny džíny a zhruba 2 500 litrů na jedno tričko. Koupí jednoho trika ze sekáče tak můžete ušetřit stejně, jako kdybyste si 50x odpustili napuštěnou vanu.
A tip nakonec: Vypínejme vodu, kdykoliv to jde
Sprcha místo vany. Tohle je asi první, co na nás vypadne, když si vygooglíme, jak šetřit vodu. Jenže má tahle rada fakt smysl? Průměrná sprcha má průtok asi 15 litrů za minutu (existují samozřejmě i úspornější varianty). Tříminutové sprchování nás tak vyjde na cca 45 litrů vody. Klasická vana má objem asi 150 litrů, když počítáme, že ji na koupání naplníme asi do 1/3, vychází to na 50 litrů na koupel. A to už tak velký rozdíl není.
Větší rozdíl ve spotřebované vodě udělá, když se naučíme vodu vypínat během toho, co se mydlíme, šamponujeme nebo holíme. V takovém případě pak voda reálně poteče třeba jen dvě minuty, a to už se na ušetřené vodě z dlouhodobého hlediska projeví.
Vypínejme tedy vodu, když ji zrovna nepotřebujeme. Ať už jde o zmiňované sprchování, čištění zubů nebo umývání nádobí.
Máte nějaký vlastní tip, jak bojovat proti suchu a jak šetřit vodu? Podělte se o něj s ostatními!