Výstup na Východnou Vysokou: Méně známé vrcholy Vysokých Tater
Vysoké Tatry jsou mnohem víc než jen Rysy, Kriváň nebo Štrbské pleso. Jedním z méně navštěvovaných vrcholů je i Východná Vysoká, 2 429 metrů vysoký vrcholek, odkud si za hezkého počasí můžete užívat výhledy na Gerlachovský štít, hřeben Polských Tater, údolí Veľké Studené doliny nebo Lomnický štít. A i samotná cesta na vrchol Velickým údolím má co nabídnout – plesa, vodopád a pro někoho i trochu adrenalinu na řetězech.
Vyrážíme od Sliezského domu
Náš výlet začínáme u hotelu Sliezsky dom, kam se lze dostat několika variantami. Asi nejoblíbenější a nejkratší cesta vede po zelené značce z Tatranské Polianky, což je asi 4,5 kilometru kontinuálního stoupání s převýšením 670 metrů. Druhou variantou je žlutá značka ze Starého Smokovce, která je sice delší (6 kilometrů), ale časově jen o něco méně náročnější. Další možností je vyvézt se zubačkou na Hrebienok a odtud si projít Tatranskou Magistrálu. Trasa má také asi 6 kilometrů, ale zase si ušetříte pár výškových metrů.
My jsme na Sliezský dom dorazily večer předem z výletu na Slavkovský štít právě zmíněnou Tatranskou Magistrálou. Na Sliezském domě lze přenocovat v turistické ubytovně ve sdíleném pokoji a nebo si připlatit na luxusní apartmány a pokoje přímo v hotelu.
Co každopádně doporučuji je snídaně v restauraci formou bufetu s výbornými slovenskými sýry, jogurty, míchanými vajíčky, domácími vaflemi, ovocem, zeleninou a snad vším, na co si vzpomente.
Velickou Dolinou přes plesa a vodopád
Posilněny vyrážíme na cestu. První část trasy vede Velickou dolinou, kde se nám po levici tyčí masiv Gerlachovského štítu (bohužel v mraku) a po pravici Granátová stena, Bradavica a další krásné, ale pro běžné turisty nedostupné, vrcholky.
Hned za hotelem se zastavujeme na pár fotek Velického plesa a krásného Velického vodopádu, který má letos díky deštivému začátku léta dostatek vody. Projdeme kolem jezera, vystoupáme okolo vodopádu a zase vytahujeme foťáky, abychom si zvěčnily kamzíky skotačící vysoko na sněžných polích, které tu ještě zbyla po zimě. Asi po 30 minutách míjíme Dlhé pleso a pokračujeme stále mírným stoupáním dolinou.
Od Poľského hrebene už jen po skále
Na konci údolí je potřeba překonat několik žebříků a skálu zajištěnou ocelovými lany. Není to nic náročného, ale pro ty, kdo mají strach z výšek, to může být celkem adrenalinové nakopnutí po dlouhém pomalém stoupání.
V sedle na Poľském hrebeni jsme už ve výšce 2 200 metrů. Za sebou máme asi 550 metrů převýšení a čeká nás ještě necelých 300. Druhá část cesty na vrchol Východné Vysoké už je zábavnější. Lezeme po kamenech a na pár místech i po jisticích železech. Po levé ruce máme celkem prudký sráz dolů, takže je lepší držet se víc od kraje.
Okolní vrcholky se začínají halit do mraků a my uslyšíme první zahřmění. Zastavujeme a následuje válečná porada. Porovnáváme všechny možné předpovědi počasí a vyhodnocujeme situaci, protože bouřku na vrcholcích Tater fakt zažít nechceme. Další hromy už neslyšíme, na vrcholek proudí další skupinky turistů a se rozhodneme taky pokračovat na vrchol. Záverečná cesta trvá asi 45 minut a dá docela zabrat. Ale stojí to za to!
Dechberoucí výhledy na celé Tatry
Východná Vysoká (2 429 m.n.m.) nás odměňuje výhledy snad na celé Tatry. Vidíme Rysy, hřeben Polských Tater a přímo pod námi se rozprostírá Velká Studená dolina s Lomnickým štítem v pozadí. Protože se mraky ale rychle stahují, uděláme pár vrcholových fotek a raději míříme dolů zpět do Polského sedla.
Pod řetězy vytahujeme turistické hole, abychom co nejvíc ušetřily kolena. Čeká nás totiž sestup až do Starého Smokovce, což je asi 1 500 výškových metrů klesání. Asi v polovině Velického údolí už schytáme první kapky a ke Sliezskému domu už přicházíme slušně promočené. Objednáváme cappuccino a flat white a nohám dopřáváme 30minutový odpočinek.
Závěr cesty od Sliezského domu po žluté do Smokovce už moc zábavný není. Stále poprchává a cesta se zdá být nekonečná. Po asi 2 hodinách jsme ale konečně dole. A vlastně jsme měly zase docela štěstí. Bouřka se nám vyhla, výhledy byly krásné a déšť jsme potkaly až v bezpečí na cestě v údolí.
Na Východnou Vysokou jsme se vypravily v rámci výzvy Doby Tatry 2020, kde je úkolem zdolat celkem 6 vysokotatranských vrcholů. Kromě Východné Vysoké také Slavkovský štít, Rysy, Koprovský štít, Kriváň a Jahněčí štít. Zvládly jsme to? O tom zase někdy příště.