Thajsko na talíři: Jak se dobře najíst v thajské restauraci a kolik to stojí?

Když přijde na jídlo v Thajsku, máte obecně tři možnosti: zajít do běžné restaurace s jídelním lístkem a obsluhou, koupit si jídlo ve stánku na ulici (tedy klasický street food) nebo prozkoumat místní trh, kde se dá koupit vše od ovoce přes palačinky, grilovaná masa až po celá hotová jídla. V tomhle článku jsem se rozepsala o první variantě – thajských restauracích.

Kuřecí kari s rýží a smažená rýže s krevetami

Hned první den po příletu, jen co jsme se ubytovali, jsme se vydali do města vyměnit peníze a ochutnat konečně tu pravou thajskou kuchyni (na kterou jsem se těšila už od té doby, co jsme si v prosinci koupili letenky). Protože jsme ještě nevěděli, jak to tu chodí, a báli jsme se, že nás ve stánku se street foodem ošidí, zvolili jsme větší restauraci v centru města, kde měli i anglické menu. Myslím, že jsme měli štěstí, protože jsme za 60 bahtů (cca 45 korun), dostali výborné thajské kari s rýží a za stejnou cenu smaženou rýži s krevetama.

Jak jsme později zjistili, bylo to kvalitní jídlo za dobou cenu.  Bohužel ne vždy jsme měli to štěstí. Hned další den jsme si totiž koupili večeři v malé venkovní restauraci u starší paní, která nás lákala na „bbq chicken and papaya salad“. Vypadalo to hezky a autenticky. Jenže po chvíli čekání nám donesli tvrdou suchou rýži s jedním oschlých kuřecím křídlem (objednali jsme si dvě porce kuřete). Paní samozřejmě neuměla moc anglicky. Nebo to alespoň předstírala. A tak nás s tím thajským úsměvem na tváři bez ostychu ošidila.

Pad Thai a Papaya Salad

Mohlo by se zdát, že jít do restaurace, kde je vše i s cenami napsáno v jídelním lístku, je řešením. Jenže i tady je potřeba dávat si pozor. Především v turistických oblastech mají restaurace nastřelené ceny o 100 až 200 procent (na Phi Phi například za třetinku CocaColy chtěli 60 bahtů). A často je jídlo kvalitativně mnohem horší, než když si jej dáte venku na ulici. V Ao Nangu jsme se vydali do jedné z místních restaurací, kterou ve svém videoblogu doporučoval známý gastrocestovatel. Jenže místo „nejlepšího pad thai“ nám donesli nudle bez chuti zalité kečupem. A salát s krevetama bez krevet.

Jak poznat dobrou thajskou restauraci a nenechat se ošidit?

Rada číslo jedna zní: vyhněte se příliš turistickým oblastem a raději si na jídlo zajděte někam mimo hlavní ulice. To se lehce řekne, ale hůř provádí. Například jste-li na malém ostrově, kde prostě jiná možnost není. V tom případě doporučuju řídit se druhým pravidlem, které se nám osvědčilo: počet místních, kteří zde jedí. Jakmile je restaurace nebo street food v obležení Thajců, je to dobré znamení. Zřejmě tu dobře vaří a ceny nebudou moc vysoké. Protože jinak by si to běžní Thajci nemohli dovolit.

Jídelní lístek v thajštině

Dobré a levné jídlo najdete taky často tam, kde obsluha neumí anglicky a jídelní lístek mají jen v thajštině. Takových restaurací jsme si v našem okolí oblíbili hned několik a vraceli jsme se tam pak každý den na oběd. Poprvé z nás byli většinou trochu v rozpacích, když jsme se ale rukama nohama zvládli domluvit a objednat si, při dalších návštěvách už na nás z dálky mávali a rovnou se ptali, jestli si dáme to stejné, co minule.

Naopak jsme se snažili vyhýbat místům, která už z anglicky hlásala „traditional thai cuisine“ nebo „best thai food serve here“. Rovnice, že anglicky mluvící obsluha vám donese drahé a nedobré jídlo, ovšem rozhodně neplatí. Především mladší Thajci mají obecně celkem dobrou angličtinu (podobně jako u nás to však není pravidlo). A úroveň angličtiny taky stoupá s koncentrací turistů.

Na závěr ještě pár orientačních cen:

• Klasické thajské jídlo (pad thai, tom yum, kari s rýží, smažená rýže s masem, atd.): od 50 do 100 bahtů (cca 35 až 75 Kč)
• Voda k jídlu: od 10 do 20 bahtů (7 až 14 Kč)
• Coca Cola/Fanta/Sprite v restauraci: 20 až 30 bahtů (14 až 21 Kč)
• Pivo v restauraci: 60 až 80 bahtů (45 až 55 kč)

Jo, pivo je tu drahý. Ostatní jídla (čímž mám na mysli jiná jídla než thajské klasiky) stojí o poznání víc. Třeba pizza, těstoviny nebo burger vyjdou v přepočtu na koruny přibližně stejně jako u nás (od 150 do 250 Kč). Pokud tedy v Thajsku budete mít rýže a nudlí už po krk, je tu možnost najíst se i „normálně evropsky“. Obecně ale tuhle variantu moc nedoporučuju. Přeci jenom boloňská omáčka vařená Thajcem není největší gurmánský zážitek. Nám se asijská kuchyně po celý měsíční pobyt znechutila naštěstí asi jen dvakrát, a tak jsme skončili na večeři v KFC (protože tam více méně víte, jak to bude chutnat, a navíc jsem měla hroznou chuť na brambory, který tu jinak nejsou moc k dostání).

O thajské kuchyni by se toho dalo napsat, že by článek vydal na knihu. Rozdělím to proto do několika částí. V dalším článku se podíváme na to, co byste v Thajsku rozhodně neměli zapomenout ochutnat.